Zrušení karenční doby zvedlo počet neschopenek, zamezilo však šíření viru

Od poloviny roku 2019, kdy se zrušila karenční doba, dostávají zaměstnanci náhradu mzdy ve výši 60 % jejich průměrného výdělku i v prvních třech dnech nemoci. Dříve se zaměstnancům proplácela mzda až od čtvrtého dne jejich pracovní neschopnosti.

Karenční dobu zpět nechceme, shodli se poslanci

Statistiky ukazují, že v první polovině roku 2020 bylo nahlášeno přes milion případů dočasné pracovní neschopnosti, což je o desetinu více než za stejné období v roce 2019. V porovnání s obdobím před změnou systému bylo ke konci letošního června zaznamenáno o třetinu více ukončených neschopenek. To způsobila částečně také pandemie koronaviru a nařízená vládní opatření. Většina sněmovních stran se však shoduje na tom, že karenční doba by se obnovit neměla.

Zrušení karenční doby jako ochrana před šířením koronaviru

Před zrušením karenční doby k polovině roku 2019 se počet ukončené dočasné pracovní neschopnosti zastavil na čísle 960 tisíc. Za rok 2021 to je podle statistik o 460 tisíc případů více. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) však podotkla, že bez proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti si nedokáže představit, jak by lidé pandemickou situaci zvládli. Nakažení zaměstnanci jsou totiž nejvíce infekční právě na začátku onemocnění, kdy jsou pro ně první tři dny zcela zásadní. Zrušením karenční doby se tak začaly proplácet i první tři dny nemoci. Díky tomu mohou zaměstnanci zůstat doma a virus tak neroznáší dál. 

Pandemie neměla pouze negativní vliv                          

Onemocnění COVID-19 nemělo vliv pouze na zvýšení nemocnosti zaměstnanců, působilo i opačně. Z dlouhodobých průzkumů totiž vyplývá, že podíl krátkodobé pracovní neschopnosti (v délce od jednoho do tří dnů a od čtyř do čtrnácti dnů) na celkové nemocnosti od dubna 2020 výrazně poklesl. Zaměstnanci totiž zůstávali doma z důvodu překážky v práci na straně zaměstnavatele, z důvodu ošetřovného nebo jim byla umožněna práce z domu. V tomto období se tak snížilo zneužívání krátkodobé nemocnosti, protože zaměstnanci jednoduše neměli tolik důvodů, proč „se házet marod“. Toto chování také podpořil strach z návštěvy lékaře a možné nákazy nebo vyšší příjem oproti náhrady mzdy při pracovní neschopnosti.

Další novinky v oblasti BOZP, které by vás mohly zajímat: